Slovníček účetních pojmů

Přiložený dokument

Bodem zvratu nebo anglicky „Break-Even Point“, někdy uváděným ve zkratce BEP, se rozumí množství produkce, při kterém podnikatelský subjekt dosahuje „nulového zisku“.
Zjednodušeně jde tedy o bod vyjadřující množství skutečně vyrobené produkce, kdy se celkové náklady na toto určité vyráběné množství výkonů rovnají výnosům za toto vyráběné množství výkonů, přičemž tedy podnik nedosahuje ani zisku, a ani ztráty.
Pomocí vzorce lze zapsat: Tržby ® = Celkové náklady (TC)

V rámci analýzy bodu zvratu (BEP) se uvažují fixní, variabilní a celkové náklady.
Za fixní náklady („Fixed Costs“, zkr. FC) se považují náklady, které jsou po celou dobu výroby převážně konstantní a nijak výrazně se nemění. Jde například o odpisy dlouhodobého majetku, měsíční nájemné užívaných prostor a strojů, spotřeba energií, mzdové náklady aj.
Variabilními náklady („Variable Costs“, zkr. VC) se rozumí náklady, které se s rostoucím vyráběným množstvím současně zvyšují.
Celkové náklady („Total Costs“, zkr. TC) jsou pak představovány součtem fixních a variabilních nákladů.
Vzorcem lze zapsat takto: TC = FC + VN

Trocha matematiky .. Z výše uvedené rovnice BEP, kdy R = TC, lze tedy odvodit množství produkce (Q), při kterém dosahuje podnikatelský subjekt nulového zisku, a začíná tak vytvářet ekonomický zisk. Získané tržby ® jsou dány množstvím produkce a jednotkovou cenou, tj. Q x p. Celkové náklad (TC) jsou dány součtem fixních (FC) a variabilních nákladů (VC), kde výše variabilních nákladů je různá podle množství produkce, čili VC x Q. Vyjádřením Q z rovnic zjistíme množství produkce, při kterém podnik dosahuje „nulový zisk“ = BEP.
R = TC
p * Q = FC + (VC * Q)
Q = FC/(p – VC)
Q je tedy bodem zvratu

Pojem byl vložen/modifikován dne 02.10.2013 v 11:25:50.