Pod zkratkou DKP se skrývá již řadu let neexistující účetní
kategorie tzv. drobných a krátkodobých předmětů. Přestože je tato zkratka
opravdu velmi stará a byla prakticky zrušena rozsáhlými novelizacemi účetních
předpisů již začátkem 90. let minulého století, stále se zejména v účetním
„slangu“ tento pojem vyskytuje.
Dnešní terminologií řečeno, DKP je takový dlouhodobý majetek, podniku,
jehož cena je nižší, než zákonem stanovená hranice (tj. Kč 40.000,00 či Kč
60.000,00), ale jeho doba používání či využitelnosti je delší než 1 rok.
V době relativně nedávno minulé se používala pro DKP
„nová“ zkratka DDHM či DDNM – tedy drobný dlouhodobý
hmotný/nehmotný majetek, jehož charakteristika je de facto popsána
v předchozím odstavci.
V současné době má podnik při řešení takovéhoto
„drobného“ majetku v zásadě dvě možnosti:
(1) Přestože je majetek levnější než zákonem stanovená hranice, zařadí ho
podnik na základě svého rozhodnutí mezi dlouhodobý majetek, tedy bude o něm
účetovat v účtové třídě 0. To znamená, že takový majetek bude odpisovat,
a to buď některou z metod daňových odpisů nebo si stanoví individuální
odpis (z principu věci však nelze použít 100% odpis, protože majetek
zůstává v podniku a tím pádem se odpisuje déle než 1 rok).
(2) Majetek hmotného charakteru bude zaúčtován jako zásoby,
tedy při pořízení bude vyúčtován ihned do nákladů (účet 501), popř. bude nejprve
přijat na „sklad drobného majetku“ a o spotřebě bude zaúčtováno
až při výdeji. Pokud by se jednalo o majetek nehmotného charakteru, účtoval
by se ihned při pořízení jako spotřeba služeb. Při této druhé variantě je
nanejvýš vhodné vést pomocnou evidenci takto vyúčtovaného majetku – např.
na místních seznamech či osobních kartách pracovníků, neboť zaúčtováním majetku
do spotřeby majetek prakticky mizí z účetnictví.
Pojem byl vložen/modifikován dne 28.06.2008 v 16:50:21.
