Inventura je velmi často, avšak mylně ztotožňována
s pojmem inventarizace. Nicméně tyto dva termíny se od sebe
navzájem odlišují.
Ve vztahu k zákonu o účetnictví (§ 29–30)
inventurou se rozumí zjišťování skutečného stavu
majetku a závazků k určitému dni.
Kdežto inventarizace je považována za určitý proces
obsahující jednotlivě na sebe navazující kroky, při kterém dochází
například k provedení inventury, k porovnání skutečně zjištěného stavu
se stavem účetním (dokladovým), k vyčíslení inventarizačních rozdílu, ke
zjištění důvodů, které vedly (mohly vést) k rozdílným výsledkům,
k vypořádání inventarizačních rozdílů atp.
Inventuru, tedy zjištění skutečného stavu veškerého majetku
a veškerých závazků, lze provádět dvěma způsoby, přičemž
inventura musí být ze zákona o účetnictví provedena minimálně
jednou za rok, a to ke dni účetní závěrky:
a) fyzicky – používá se u složek majetku či
závazků, u kterých lze provést fyzickou kontrolu. Tyto složky tedy mají
hmotný charakter (tj. skutečně fyzicky existují) a lze tedy využít metod měření,
vážení, přepočítání aj.
b) dokladově – používá se u složek majetku či
závazků, u kterých není možné provést fyzickou kontrolu. Tyto složky tedy
nemají hmotnou povahu a nelze vizuálně zjistit jejich existenci (není možné
využít předchozích matematických metod (př. pohledávky, závazky, rezervy
aj.)
(Více viz kapitola inventarizace)
Pojem byl vložen/modifikován dne 13.11.2013 v 09:39:19.
