Pasíva jsou zdroje krytí majetku neboli kapitál (čili
„postaru“ jmění).
Narozdíl od aktiv,
které se člení dle doby, po kterou zůstávají v podniku, se
pasíva primárně člení na vlastní kapitál a
cizí kapitál.
Vlastní kapitál neboli vlastní jmění je tvořeno složkami,
které do podniku vložili jeho zakladatelé (majitelé, společníci) a nebo
složkami, které při činnosti podniku vznikly. Do vlastního kapitálu tak patří
především:
základní kapitál jako prvopočáteční majetkový vklad do podniku
kapitálové fondy vznikající např. jako příplatky k základnímu kapitálu
nebo vklady do podniku jinak než formou základního kapitálu
hospodářský výsledek (zisk či ztráta) jak minulých účetních období, tak
účetního období běžného (probíhajícího)
fondy ze zisku, tj. fondy, které je podnik povinen tvořit z čistého
zisku po zdanění (například zákonný rezervní fond).
Výhodou vlastního kapitálu je to, že se jedná
o kapitál, ze kterého podnik nemusí podnik platit žádný úrok (zatímco
z některých položek kapitálu cizího se úrok platí – viz níže).
Nevýhodou vlastního kapitálu se může jevit například to, že zvyšováním jeho
složky – základního kapitálu – se může zvyšovat počet osob, které
mají v podniku vliv a mohou ho někdy uplatňovat i nevhodným způsobem.
Vlastní kapitál, resp. jeho výše, bývá také jedním z důležitých kritérií
při finančním rozboru (finanční analýze) podniku. Vlastní kapitál je obvykle
nevratný, tj. podnik ho po svém získání už nebude muset vracet
těm, kdo tento kapitál poskytli.
Cizí kapitál jsou zjednodušeně řečeno závazky podniku, jeho
dluhy, přičemž dluh chápeme jako povinnost podniku zaplatit svému věřiteli
– v účetnictví především penězi. Mezi cizí kapitál patří zejména:
rezervy
závazky z obchodního styku (vůči dodavatelům)
závazky vůči pracovníkům
závazky vůči orgánům sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
závazky vůči finančním orgánům (zejména z titulu daní)
závazky vůči bankám (úvěry)
Cizí kapitál je nutno splatit – uhradit závazky věřitelům.
U některých položek – typicky u bankovních úvěrů – se
kromě původní výše dluhu (jistiny) musí splatit i odměna věřiteli, tedy
úrok.
Kromě výše uvedených kategorií vlastního a cizího
kapitálu do pasív patří ještě tzv. ostatní pasíva, což
jsou především pasívní účty časového rozlišení, tedy