Slovníček účetních pojmů

Výkaz o peněžních tocích neboli výkaz cash flow je součástí přílohy k účetní závěrce sestavované v plném rozsahu.
Podává informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů dle jednotlivých skupin činností podniku. Peněžními prostředky rozumíme peníze v pokladně, na účtu a ceniny, peněžními ekvivalenty jsou pak především vysoce likvidní položky krátkodobého finančního majetku, tj. např. běžně obchodované akcie.
Princip výkazu o peněžních tocích spočívá v tom, že převádí účetní hospodářský výsledek (sestavený jako rozdíl výnosů a nákladů) na příjmy a výdaje. Je všeobecné známé, že náklad v (podvojném) účetnictví nemusí být vždy a ihned doprovázen výdajem peněz a stejně tak výnos nemusí být doprovázen příjmem peněz. Typickým příkladem jsou například odpisy, které jsou samozřejmě nákladem ovlivňujícím hospodářský výsledek, ale nejsou výdajem – k výdaji došlo v minulosti, kdy byl dlouhodobý majetek pořízen (a zaplacen).

Příklady rozdílů mezi HV a příjmy a výdaji peněz:

1. Vystavená faktura odběrateli za zboží, Kč 100 – 311MD/604DAL
vliv na HV: +100
vliv na peněžní prostředky: 0

2. Nákup kancelářských potřeb hotově, Kč 10 – 501MD/211DAL
vliv na HV: –10
vliv na peněžní prostředky: –10

3. Úhrada faktury z op. 1 na běžný účet, Kč 100 – 221MD/311DAL
vliv na HV: 0
vliv na peněžní prostředky: +10

Výkaz o peněžních tocích se sestavuje ve třech úrovních činností podniku:

• provozní činnost je základní činností podniku, tj. jde o činnosti, kterými se firma zabývá. Do této činnosti patří především peněžní toky související s pohybem zásob, pohledávek či závazků.
• investiční činnost se týká pohybů – tj. přírůstků (pořízení) a úbytků (vyřazení) dlouhodobého majetku
• finanční činnost je taková činnost podniku, která souvisí se změnami ve velikosti a složení v položkách vlastního kapitálu, popř. některých – zejména dlouhodobých – závazků

Pří výpočtu peněžních toků se postupuje buď přímou nebo nepřímou metodou. Přímá metoda u nás není příliš rozšířena, spočívá ve sledování ovlivnění peněžních toků (+ či -) přímo na základě jednotlivých účetních dokladů.

Nepřímá metoda, která se používá i u nás, vychází z již výše uvedeného upravování hospodářského výsledku tak, abychom získali dopad na pohyb peněžních prostředků.

Velmi zjednodušeně může výkaz o peněžních tocích sestavený nepřímou metodou vypadat takto:

P.… Počáteční stav peněžních prostředků a pen. ekvivalentů
Z.… Hospodářský výsledek běžného účetního období (+/-)
A.… Peněžní toky z provozní činnosti (vč. odpisů)
B.… Peněžní toky z investiční činnosti
C.… Peněžní toky z finanční činnosti
F.… Peněžní toky celkem (Z + A + B + C)
R.… Konečný stav pen. prostředků a pen. ekvivalentů (P + F)

Odpisy dlouhodobého majetku se ve výpočtu vždy přičítají. U ostatních položek lze použít sice neoficiální, nicméně obvykle fungující „pomůcku“: Zjistí se změna stavu příslušné položky, která patří do provozní, investiční či finanční činnosti, což je rozdíl stavu položky na konci a na začátku účetního období. Výsledek se v případě aktivního charakteru položky vynásobí číslem –1, v případě pasívního charakteru položky pak číslem 1.

Zdůvodnění – příklad.
Stav pohledávek na konci roku (konečný stav, KS): Kč 1.000,00
Stav pohledávek na začátku roku (počáteční stav, PS): Kč 700,00
Změna stavu (KS – PS) = Kč 300,00 – tedy pohledávky nám meziročně stouply, zvýšily se. To, že se zvýšily pohledávky znamená, že nám bylo „méně zaplaceno“, odběratelé nám dluží. Vliv na peněžní toky je tedy 300 krát –1 = –300. Zvýšení pohledávek má záporný vliv na peněžní toky. Podobně to platí například u zásob.

Stav závazků na konci roku (konečný stav, KS): Kč 400,00
Stav závazků na začátku roku (počáteční stav, PS): Kč 600,00
Změna stavu (KS – PS) = Kč –200,00 – tedy závazky nám meziročně klesly, snížily se. Patrně jsme je museli zaplatit (penězi), tedy vliv na peněžní toky bude záporný ve výši mínus 200.