Kniha návštěv

Reakce - administrator, 05. 12. 2012
Dobrý den, výpočet v testu je správně. Stav devizového účtu ze zaúčtovaných operací činí 6.990,00 EUR, tj. Kč 198.601,35.

Ve stavu devizového účtu je třeba zohlednit počáteční stav (10.000 EUR), dále výdaj z op. 7 (3.000 EUR) a výdaj z op. 10 (10 EUR).

Po přepočtu kurzem ČNB je korunová hodnota devizového účtu Kč 216.690,00, takže kurzový rozdíl vychází 216690-198601,35 = Kč 18.088,65 (kurzový zisk).

Reakce - administrator, 13. 11. 2012
Dobrý den, děkujeme za upozornění, opravili jsme.

Reakce - administrator, 11. 11. 2012
Dobrý den, částka v op. 4 je počítána jako "DPH z přijaté úplaty", tj. z ceny vč. DPH. Vypočítá se jako základ daně, kterým je v tomto případě zaplacená záloha (op. 2), násobený koeficientem "sazba/100+sazba" zaokrouhleným na 4 des.místa, tj. 20/120 = 0,1667. Proto je v op. 4 uvedena částka Kč 16.670,00.
Operace 7 s operací 4 souvisí - v op. 7b je uveden rozdíl mezi "běžně počítanou" DPH a DPH z op. 4. Operace 7c je součet op. 7a a 7b. Operace 7d je vlastně záloha z operace 2 po odečtení DPH z op. 4.
Snad Vám toto rychlé vysvětlení postačí.
Tento postup je zcela v souladu s aktuálním zněním zákona č. 235/2004 Sb. (Zákon o DPH).

Reakce - administrator, 03. 11. 2012
Dobrý den, děkujeme za dotaz. U tohoto testu jsou některé důležité informace uvedeny už v zadání před vlastním účetním deníkem: zde se píše, že vstupní cena stroje řešeného v op. 9, 10 a 11 je Kč 99.000,00 a dosavadní oprávky jsou Kč 85.000,00. Doodepisovaná zůstatková cena je tudíž Kč 14.000,00 (99000-85000) - zúčtovaná v op. 9. Dlouhodobý majetek se samozřejmě vyřazuje v "historické" ceně, ve které je veden v účetnictví (tj. Kč 99.000,00), ta je potom zúčtovaná v op. 10.

Reakce - administrator, 21. 10. 2012
Dobrý den, máte pravdu, byla tu chyba. Bohužel její oprava měla dopad i do doplňujících otázek, tj. do výše hospodářského výsledku, základu k DPPO i výpočtu této daně. Vše jsme opravili, děkujeme.

Reakce - administrator, 09. 10. 2012
Dobrý den, děkujeme za dotaz. Váš postup výpočtu obchodní marže bohužel není korektní. Ustanovení § 20 odst. 1 vyhlášky 500/2002 Sb. v platném znění, kterou se provádí Zákon o účetnictví říká: "Položka '+ Obchodní marže' obsahuje rozdíl z vyúčtovaných tržeb za prodej zboží a nákladů vynaložených na prodané zboží.".
Převedeno do čísel účtů je to tedy rozdíl stavů účtu 604 a 504. Žádná "obchodní marže" za prodané výrobky tedy neexistuje.

Reakce - administrator, 28. 06. 2012
Děkujeme za upozornění, opravili jsme.

Reakce - administrator, 24. 04. 2012
Dobrý den, řešení je správné. Přes určité nové výkladové možnosti, které přinesla loňská (2011) novela Zákona o DPH účinná od 1. 4. 2011, se většinou všichni v praxi přiklání k názoru, že náklady na reprezentaci jsou zdanitelným plněním, u kterého nelze uplatnit nárok na odpočet DPH. V našich testech je to znázorněno tak, že cena bez DPH je účtována na účet 513MD a taktéž vypočítaná DPH je účtovaná na 513MD. V praxi by zřejmě byl celý takový doklad zaúčtován na 513 v celkové výši bez členění bez DPH/DPH.

Reakce - administrator, 09. 02. 2012
Dobrý den, test s ID 25 je označen jako "zastaralý", tj. již neodpovídá platné legislativě. V době, kdy byl test tvořen, nebylo možné uplatnit nárok na odpočet DPH u osobních automobilů (až na některé výjimky) a tudíž pořizovací cenou (pro účely daně z příjmů vstupní cenou) se stávala cena včetně DPH. Pokud narazíte v naší databázi na tzv. "zastaralý test" (je to obvykle uvedeno už v jeho hlavičce), je vhodné raději přímo přejít na novější verzi.

Reakce - administrator, 09. 02. 2012
Dobrý den, máte pravdu, jedná se vlastně o technické zhodnocení. Je třeba si ale uvědomit, že v prvním roce pořízení dlouhodobého majetku je součástí pořizovací (následně vstupní) ceny vše, co je k majetku pořízeno, a to bez ohledu na výši ceny. To se týká pouze DHM, u DNM se to posuzuje poněkud odlišně. Proto tedy cena autorádia a střešního okna k pořízenému vozidlu bude přičtena k vlastní ceně automobilu. Pokud by bylo takové "technické zhodnocení" provedeno v druhém a dalším roce používání majetku a cena by byla do Kč 40.000,00, je už na podniku, zda se rozhodne o takové "zhodnocení" zvýšit cenu majetku nebo zda takovou položku zaúčtuje do nákladů, nejspíše asi na účet 548MD. Dovolujeme si upozornit, že tento test s ID25 je označen jako "zastaralý", takže neodpovídá aktuální legislativě - zejména nezohledňuje tu skutečnost, že v současné době je u pořízení osobního automobilu obecně zachován nárok na odpočet DPH, což ještě před několika málo lety nebylo možné.

Reakce - administrator, 11. 01. 2012
:-)

Reakce - administrator, 11. 01. 2012
Dobrý den,
pro souvislejší vysvětlení zde zřejmě není dostatek prostoru. Celé se to ale "točí" kolem toho, že za zdanitelné plnění k DPH se považuje již zaplacení zálohy (slovy Zákona o DPH "příjetí úplaty").

Pokud byla tedy zaplacena záloha ve výši Kč 100.000,00, je příjemce této zálohy povinen přiznat DPH v této záloze obsažené a vystavit plátci DPH, který zálohu zaplatil, tzv. daňový doklad na zaplacenou zálohu.
DPH z této zálohy se počítá jako DPH z ceny včetně daně, tedy celková částka * koeficient. Koeficient se vypočítá jako podíl sazby daně a součtu 100 a sazby daně (tj. např. 20/120 či 14/114) a vypočítaná hodnota koeficientu se zaokrouhlí na 4 desetinná místa (pro 20% sazbu tedy koeficient činí 0,1667 a pro 14% sazbu 0,1228).

DPH ze zaplacené zálohy Kč 100.000,00 tedy činí 100.000 * 0,1667 = Kč 16.670,00. Vzniká zde nárok na odpočet DPH a o tuto DPH je zároveň snížena zaplacená záloha, proto účtování 343MD/052DAL v operaci 4.

U "konečné faktury" v operaci 7 je nárok na odpočet daně jen ve výši rozdílu DPH z celkového plnění a částky, která byla jako DPH uplatněna u zálohy. Při ceně stroje bez DPH ve výši Kč 120.000,00 by 20% DPH byla Kč 24.000,00, ale protože v op. 4 již bylo uplatněno DPH Kč 16.670,00 ze zaplacené zálohy, zbývá k odpočtu pouze rozdíl, tj. Kč 7.330,00.

Zbylé částky v op. 7 jsou potom jen součty či rozdíly z výše uvedeného.

Reakce - administrator, 06. 01. 2012
Dobrý den, při výpočtu daňového základu k dani z příjmů právnických osob je třeba vyjít z účetního hospodářského výsledku. Ten v testu ID 353 činí Kč +1.782,87 (zisk). Pro určení daňového základu je třeba vyloučit (=přičíst) tzv. daňově neuznatelné náklady, popř. přičíst položky zvyšující daňový základ.

V testu ID 353 jsou tyto "daňově neuznatelné náklady":
op. 3 - Kč 504,13
(nejsou stanoveny žádné normy úbytku zásob, vše je tedy "nad normu" a škody "nad normu" jsou daňově neuznatelné)
op. 10 - Kč 852,00 (reprezentace je daňově neuznatelná)
op. 12 - Kč 311,00 (úrok z prodlení finančnímu úřadu je daňově neuznatelný)

Dále je třeba zohlednit případný KLADNÝ rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Účetní odpisy (viz op. 11) jsou Kč 20.000,00, daňové zrychlené odpisy ve 2. roce jsou "jen" Kč 18.759,00. Rozdíl, o který je třeba zvýšit hospodářský výsledek pro účely výpočtu daňového základu, tedy činí Kč 1.241,00.

Poslední položka, která ovlivní výši daňového základu, je "včas neodvedené sociální a zdravotní pojištění". Ze zadání plyne, že pojistné za 12/2010 bylo uhrazeno až 7. 2. 2011 (tj. déle než 1 měsíc po skončení zdaňovacího období) a proto je třeba o tuto částku také zvýšit účetní hospodářský výsledek pro účely výpočtu daňového základu.

Pokud sečteme všechny výše uvedené částky, dostaneme se na Kč 14.729,13. O tuto částku je tedy třeba zvýšit účetní hospodářský výsledek, abychom získali daňový základ.

Ten tedy bude činit Kč 16.512,00, což je výše daňového základu k dani z příjmů právnických osob před zaokrouhlením.

Reakce - administrator, 11. 12. 2011
Dobrý den,
z účetního hlediska jsou obě tyto možnosti účtování reklamace a dobropisu (podle aktuální legislativy přesněji tedy opravného daňového dokladu) prakticky totožné. Naše řešení - tedy účtování zápornou částkou na "běžné strany" účtů ale lépe vyhovuje související evidenci pro daňové účely z hlediska Zákona o DPH - "dobropisovaná dodávka" účtovaná se zápornou částkou na 343MD je vlastně snížení nároku na odpočet DPH, což i odpovídá skutečnosti (původně jsme uplatnili nárok na odpočet na 343MD z celé dodávky, nyní tuto částku na základě "dobropisu" snižujeme a účtujeme také 343MD, ale se zápornou částkou. Varianta, kterou uvádíte (tj. účtování 343DAL s kladnou částkou) by asociovalo situaci, kdy by se vlastně uskutečnilo (zdanitelné) plnění, tj. jako bychom odváděli DPH na výstupu z naší uskutečněné dodávky, což tak ale není.
Nicméně z hlediska výsledného "efektu" do zaúčtování i do celkové daňové povinnosti k DPH mají obě řešení - tj. to naše se zápornými částkami i to Vaše s kladnými částkami a na "obrácených stranách" samozřejmě stejný dopad a přinesou stejný výsledek.
Naše navrhované řešení více respektuje dopady do DPH.

Reakce - administrator, 11. 12. 2011
Dobrý den,
použití účtu 621 (tedy aktivace materiálu a zboží)podle našeho názoru lépe vyjadřuje znění § 21 písm. c) Vyhlášky 500/2002 Sb. v platném znění, tedy v tomto konkrétním případě aktivaci vnitropodnikové dopravy jako součásti pořizovací ceny zboží. Použití Vámi navrhovaného účtu 622 (tedy aktivace vnitropodnikových služeb) by určitě nemohlo být považováno za fatální chybu - důležité je, že je správně "odhalena" nutnost zaúčtování aktivace; vždyť ve Výkazu zisku a ztráty jakožto součásti roční účetní závěrky se tak jako tak všechny účty účtové skupiny 62 - Aktivace sčítají a uvádí se v oddílu II. Výkony, konkrétně v položce II.3 Aktivace.
Přesto bychom se však více přikláněli k užití účtu 621, neboť jde o aktivování složky ceny zásoby (zde tedy zboží).

Reakce - administrator, 07. 12. 2011
Dobrý den, šlo opravdu o test ID 278? V jeho řešení by mělo být vše v pořádku, nárok na odpočet DPH je zachován (tj. 343MD) a následně je "vstupní cena" automobilu Kč 105.000,00. Takže Váš postup byl zřejmě správný.

Reakce - administrator, 05. 12. 2011
Dobrý den,
máte pravdu, byly tam chyby. V operaci 18 byla nejspíš místo metody FIFO použita metoda průměrných cen, částka v operaci 19 byla také špatně.
Řešení jsme už opravili, děkujeme za připomínku.

Reakce - administrator, 04. 12. 2011
Dobrý den,
děkujeme za příspěvek a za Váš názor. Řešení testu č. 340 je však zcela v pořádku, dále se pokusíme vysvětlit naše řešení:

K op. 24: odpis se samozřejmě počítá ze vztahu VSTUPNÍ CENA/KOEFICIENT V PRVNÍM ROCE ODPISOVÁNÍ. Je však třeba si uvědomit, že vstupní cena majetku v prvním roce se navyšuje o provedené "technické zhodnocení". Vstupní cenu je tedy třeba brát z op. 4 (Kč 450.000,00) i z op. 13 (Kč 42.000,00). Celková vstupní cena tudíž činí Kč 492.000,00 a odpis v prvním roce tedy 492.000/5 = Kč 98.400,00, tedy tak, jak je uvedeno v op. 4.

K op. 28 a 30, tedy k Vašemu názoru, že proces pořízení pozemku má být účtován s využitím účtu 041 - Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku si dovolujeme upozornit, že účet 031 - Pozemky patří do účtové skupiny 03 - Dlouhodobý HMOTNÝ majetek - neodpisovaný. Proto jeho pořízení bude účtováno na "pořizovacím účtu" hmotného majetku, tj. na účtu 042.